top of page

KOMENTÁŘ: MARKÉTO, HOLKA OKATÁ, MY ZA NIC NEMŮŽEME. LÍBÁ OLYMPIJSKÝ VÝBOR



Vyšetřování covidového letu českých olympioniků skončilo přesně podle očekávání. Hlavní podezřelý, který se zároveň tragikomicky obsadil do role vyšetřujícího, tedy Český olympijský výbor, bezpečně shledal, že nikdo za nic nemůže.

Markéta Nausch Sluková, stejně jako další čeští sportovci, kteří na OH v Tokiu nemohli vůbec startovat, nebo byli v Japonsku ve svých ambicích výrazně omezeni, a to kvůli pozitivnímu testu na covid-19, dostali od Českého olympijského výboru bezva zprávu.


Kdyby měla být rozesílána osobně, mohla klidně znít třeba takto: „Milá Markéto, my nic, my muzikanti. Sami u sebe jsme žádnou chybu neshledali, ani omylem. Ale zapřemýšlej, jestli si za to všechno náhodou nemůžeš sama!“


Jestli někomu přijde, že už to převracím do příliš absurdní roviny, pak nejspíš proto, že právě tak vnímám celou slavnou Zprávu o vyšetřování. Však si ji celou v originále klidně sami prostudujte.


A takhle nějak by možná zárodky celé kauzy zinscenovali pánové Lábus a Čtvrtníček:


„Hele, to je asi docela průšvih, co? To si asi lidi všimnou, že pár členů výpravy nesmí do závodů a turnajů. A že všichni letěli jedním letadlem, co?“


„Hele, třeba ne. Budeme všude vyprávět, že jsou tady příliš citlivý testy a že za to vlastně můžou Japonci. Já promluvím s tím a tím, takže ty m..ky mediální, myslím, zase nějak pořešíme.“


„Hele, je to zlý, Seznam se do nás naváží. Profláklo se, že ten první pozitivní, no jasně, doki Vori, že je odpírač očkování. A že se všema pozitivníma seděl v letadle.“


„Hele, naši lidi musí všude rozšiřovat, že to jsou hnusný osobní útoky a že není vůbec jasný, jak se to celý stalo.“


„To je málo, musíme převzít iniciativu, jakože to proaktivně řešíme.“


„No tak super, pojďme to vyšetřovat!“


„Kámo, to je nápad za milion. Já budu vyšetřovat tvoji zodpovědnost. A ty zase moji. A máme to.“


Přestávka, diváci se jdou občerstvit do divadelního baru, kde k dvojce vína dostanou i vytištěnou vyšetřovací zprávu Českého olympijského výboru, to aby snáze chápali druhé jednání.


„Tak a je to tam. Žádné systémové pochybení. Žádné personální selhání. A je to. A vydáme to hned teď, posbírala se spousta medailí, lidi už jsou nadšení, atmosféra otočená, rozešleme to v sobotu večer, tak to pěkně zapadne.“


„Souhlas. Hele, ale dej tam slovo tragédie. Ať je vidět, že i když za nic nemůžeme, tak že máme ten soucit, jestli mi jako rozumíš. A poslechni, nemělo by se tam nějak naznačit, že asi přeci jen něco nebylo všechno úplně ideální, když se teda nakazili?“


„Žádné personální selhání, hele, to tam musí zůstat! Ale tak dobře, já tam přidám možné porušení pravidel.“


„Počkej, není to trochu v rozporu, že nikdo neselhal, a přitom se možná porušila pravidla?“


„To si nikdo nevšimne, neboj. A ať je vidět, jak jsme důslední, tak tam dopíšu, že to celé ještě projednáme. A teď pozor: Vyvodíme důsledky!“


„Důsledky. Z toho, že podle našeho vyšetřování nikdo nepochybil. To zní geniálně! Hele a aby všechny tyhlety Sport Investy ztichly, tak to ještě naopak otočíme. Napiš tam nějak, že si za to sportovci můžou sami, protože v letadle neměli roušky. A po příletu do Tokia taky ne, ať se chytnou za nos. To je osobní zodpovědnost každého jednotlivce, to tam napiš.“


„Přesně tak. Z tramvaje nebo z metra by je bez respirátoru vyvedli. Tuhle jsem letěl s Lufthansou a letuška mě buzerovala, když jsem měl roušku pod nosem.“


„A tady v tom našem charteru se měl možná po palubě jako kontrolor projít pilot a nechat ty bez roušek vyskočit padákem, ne? Hehehe. Ty hele, neměl to třeba pohlídat někdo od nás, jako z vedení, kdo v tom letadle letěl?“


„No to vůbec ne! Neblbni, už jsme tam napsali: žádné personální selhání. A systémové už vůbec ne. Natož naše. Doktor Voráček podle našeho vyšetřování taky za nic nemůže, my taky ne, když letěl bez očkování. Ale napíšeme tam, že ho posíláme domů. To lidi potěší. A ještě tam přidej, že příště, až se poletí do Pekingu, už se to nestane. Tečka, razítko, podpis. A hoď to na tiskový.“


„Kamaráde, to jsme tu aféru zase pořešili, co?“


Opona, děkovačka a na rozloučenou zní ta nejpodivnější verze české státní hymny, kterou před časem Český olympijský výbor, patrně z dlouhé chvíle a přebytku peněz, nechal zaranžovat, natočit a vyhodit.

Jenže on žádný konec nebude, holenkové. Alespoň tedy doufám. Nad zprávou z vyšetřování se v sobotu na Twitteru pozastavil i Filip Neusser, šéf Národní sportovní agentury, který tak, doufejme, navázal na tento svůj tweet ze začátků aféry: „Pochybení ČOV nemůže v žádném případě vyšetřovat jeho vedení. Výprava olympioniků do Tokia je hrazena z veřejných prostředků a musí se vyšetřit celé toto pochybení. Na tom jsem již domluven s Adamem Vojtěchem. Komisi by měli vést odborníci z hygienické stanice.“

Neusser tak hned v zárodku poukázal na největší absurditu, spočívající v cimrmanovském prolínání rolí vyšetřujícího a vyšetřovaného.

Netuším, co v celém případu nakonec vyšetří NSA nebo hygienická stanice. Jisté je jen to, že zpráva o vyšetřování, které provedl Český olympijský výbor, je dobrá leda tak na podpal v kamnech.

Anebo na vznik nějaké té nové čtvrtníčkovské frašky. Bohužel tím, kdo by se jí nesmál, by dozajista byla Markéta Nausch-Sluková, s ní i její spoluhráčka z beachvolejbalového páru. A také všichni další olympionici, jimž se v případu, kde nikdo za nic nemůže, tak nějak sám od sebe vytratil jejich olympijský sen.


Luděk Mádl

Markéta Nausch Sluková kvůli OH odložila i mateřství. V Tokiu ale měla pozitivní test na covid. A se spoluhráčkou Hermannovou je pod síť nepustili.

59 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

コメント


bottom of page