Objekt číslo popisné 1230…., tak dodnes zní jediné stálé označení první kryté sportovní stavby, která vznikla současně s rozhodnutím tehdejšího vedení Českého Sokola a vedení magistrátu Hlavního města Prahy přenést Všesokolské slety na trvalé místo - na pražský Strahov. Strahovský vrch, ve své většině vlastněný městem, sloužil jako lom pískovce a jako pěstitelské zahradní centrum. Od počátku třicátých let minulého století se z rozhodnutí pražských radních a zastupitelů, stal kopec Strahov místem monumentální stavby – dnešního Strahovského stadionu (původně Masarykův stadion).

​

Současně se stavbou prvních dřevěných tribun a betonové Brány borců Masarykova stadionu vzniká v roce 1934 v severozápadním cípu Strahova ředitelství areálu a první skutečně moderní sokolovna.

​

Na pískovcové skále vyrůstá železobetonová monolitická konstrukce, jejíž stavební otvory jsou na východní straně vyplněny velkorysou 12 metrů vysokou prosklenou fasádou. Západní návětrná strana je oblouková, takže samotná hala má tvar žraločí hřbetní ploutve. V na jižní stane je budova ukončena moderní funkcionalistickou vilou s plochou střechou a ředitelským bytem s terasou o rozloze 140m2. Přízemní část vily je užívána jako řídící centrum strahovských stadionů s pěti kancelářemi. Severní část ukončuje stavbu sociální zázemí a šatny. Na tehdejší dobu se jednalo o stavbu mimořádně moderní. Vzduchotechnika s chlazením vzduchu nasávaného v zahradě a moderní výtopna s centrálním rozvodem teplého vzduchu, to byly technologie prvně použité pro sportovní stavbu v Československu. O historickém využití stavby víme poměrně dost. Od předání stavby k užívání Sokolům zde jako správci sloužily pouze dvě osoby. První byla věrná sokolka pí. Capoušková, od poloviny sedmdesátých let pak pí. Pokorná, která do svých osmdesáti letech pracovala pro současné provozovatele objektu – Beachclub Strahov do roku 2008.

​

Tělocvična samotná byla využívána různým způsobem a mnozí pamětníci si ji lépe vybaví pod názvem „korkárna“. Až do rozhodnutí komunistické vlády o zrušení Sokola a nastolení sjednocené tělovýchovy sloužila tělocvična svému původnímu účelu – jako sokolovna. S dostavbou Strahova a prvními spartakiádami ji do správy obdržel Československý svaz tělesné výchovy. V té době, se specializací sportu našli v korkárně zázemí gymnasté. Právě zde v „korkárně“ nacvičovaly své prostné legendy, v čele s gymnastkou Bosákovou. Od poloviny šedesátých let do dostavby betonové tribuny a nové haly v útrobách Spartakiádního stadionu při dnešní ulici Vaníčkova zde svá ligová utkání odehrály generace basketbalistů Vysokých škol Praha. S úpravou Strahovských sportovišť pro ME v atletice v roce 1978 vzaly za své kvalitní okna budovy i původní korková podlaha. V rámci necitlivé přestavby byla podlaha překryta pryžovou podlahovou krytinou. Hala sloužila jako posilovna pro studenty ČVUT a vrcholové sportovce podporované ČSTV, z původního hlediště vznikl promítací sál ČVUT, provozovaný jako studentské kino. Od roku 1978 až do roku 1989 sloužila tělocvična a sál tomuto účelu. Asi nejhůře s využitím na tom byla tato nádherná stavba v období porevolučním, do roku 1993. Třetina prostoru byla zaplněna nepoužitelnými spartakiádními lehátky, na zbytku prostoru bylo rozmístěno několik skutečně historických posilovacích strojů. V roce 1993 byl objekt částečně rekonstruován a v nově upraveném prostoru vyrostly první squashové kurty v Praze se standardními rozměry. Jako Squashcentrum Strahov znají objekt stovky přívrženců tohoto porevolučního sportu. V roce 2004 byla samotná hala pro squash přestavěna na beachvolejbal a opraveno bylo sociální zázemí.

​

Faktickým předáním tělocvičny do rukou Magistrátu hl. města Prahy od ČSTV v roce 2000 převzalo hlavní město Praha péči o historickou „Korkárnu“. Jako skutečný vlastník a po dlouhých letech začalo do objektu investovat. Přestavbou v roce 2004 se otevírá tělocvičně nová historická epocha. V součinnosti s Beachclubem Strahov zde probíhala investice spočívající v přeměně tělocvičny na první vytápěnou pískovou halu České republice. Podlahu haly zaplnilo celkem 150 tun speciálního sněhobílého křemičitého písku od Máchova jezera. Písek, který je třikrát propíraný s normovanou velikostí zrn, je vyhříván 3,5 kilometry trubek podlahového topení. Výsledkem je unikátní písková plocha s cílovou teplotou písku u dna až 36 C. Deset centimetrů pod povrchem je teplota mezi 30 až 32° C, kterou hráč naboso vnímá jako příjemně hřejivou. A že nejde o lecjaký projekt, dokládá zájem sportovců holdujících plážovému volejbalu. Po dostavbě 4 venkovních kurtů v roce 2007 se stává Beachclub Strahov mekkou rekreačního beach volejbalu v Praze, od zimní sezóny 2008/2009 se stává se i reprezentační základnou České republiky v tomto olympijském sportu. A protože klub ve svých aktivitách hodlá pokračovat, je jisté jedno ….. areál Beachclubu bude nadále vzkvétat.